Proč je složité udělat změny? Základy neurovědy

Věděli jste, že mozek nedokáže rozlišit mezi tím, co se vám děje doopravdy a co si jen představujete ve své mysli? Opravdu v tom není žádný rozdíl!
Proto můžeme tělo naučit tomu, co chceme emocionálně prožívat.
Proto jsem byla schopná přejít žhavé 800 stupňové uhlíky společně s ostatními na specializovaném kurzu Radka Karbana.

neurons-1773922_640 

Myšlení tvoří vaše okolí a okolí naopak zase tvoří vaše myšlení například tím, že vaši přátelé znovu potvrzují vaše závislosti nebo utrpení nebo radost.

Návyk je automatické podvědomé myšlení, chování nebo emoce, kterou děláme neustále dokola a dokola a dokola tak, že naše tělo začne vědět brzy lépe než naše mysl, jak to dělat. Podvědomé programy těla tvoří 95%, přičemž vědomé programy mysli tvoří pouhých 5%. Pokud přestaneme dělat běžné věci, na které je naše tělo zvyklé (přestaneme jíst, nic necítíme apod.) začne pracovat naše mysl namísto těla. Každý zvyk, který děláme na podvědomé úrovni, je spojen s obrovským množstvím tělesných reakcí, jako je například vyplavení určitých hormonů. Pokud chceme zvyky a programy změnit, musíme vědomě v danou dobu zakročit myslí, což není vůbec jednoduché. Cílem je „zpřetrhat“ vytvořené neuronové dráhy v mozku a vytvořit postupně nové a lepší. Vytvoření nového zvyku trvá až 66 dní. Transformace programu 21 dní. Pokud je určitý program opravdu silně zakořeněný, jedná se někdy o násobky 21 dní.

Naše myšlenky ve skutečnosti nejsou skutečné, jelikož tyto myšlenky máme neustále pořád dokola dny, roky, desítky let. S těmito myšlenkami jsou spojené pořád stejné emoce, stejné chování. Čím vědoměji budeme nakládat s našimi nevědomými myšlenkami, tím více se můžeme změnit.

75% lidí žije celý život v nouzovém přežívacím módu, jsou závislí na svých mechanismech, které automaticky spouští emoce, proto nejsou schopni změny, neustále vlastně na něco čekají, že přijde.
Naši budoucnost si vytváříme sami!
Proč je tak složité udělat změny? Jelikož naše tělo se cítí nekomfortně v novém programu a chce zase zpět do zaběhnutých kolejí, takže nás začne opravdu silně ovlivňovat: „Pojď, začneme až zítra, dneska není dobrý den“ a takto neustále věci odkládáme.
Lidé v „survival“ módu jsou vlastně neustále ve stresu. Krátkodobý stres je pro tělo přínosný, nicméně, dlouhodobý, určitě není. Stres znamená to, že naše tělo a mysl nejsou v rovnováze. Dlouhodobý stres reguluje DNA a vytváří choroby. Proto nás myšlenky nejen můžou přivést k nemoci, ale zároveň nás můžou vyléčit.

Dejte si velký pozor nad čím přemýšlíte!!!

95-99% nemocí nejsou geneticky vrozené nemoci, ale jsou vytvořené životním stylem!